Jak a proč se během IVF postarat o emoční wellbeing

Asi jste si už nějaký ten IVF příběh vyslechli - na počátku stojí šok, následuje trnitá cesta umělého oplodnění a v tom nejlepším případě příběh končí narozením krásného a zdravého miminka. Tomu, jak se ale během “toho všeho” nenechat strhnout emočním vlnobitím, věnujeme řádky v dnešním článku.

Asi nikdy se během života nesetkáte s tolika emocemi jako v době, kdy se ocitnete ve frontě IVF bojovníků. Strach, naděje, smutek, zoufalství, hněv…a takhle pořád dokolečka. Není divu, že mnoho těch, co mají boj s neplodností za sebou, svoji cestu označují jako emoční horskou dráhu. Emoční wellbeing je přitom záležitost, která je podstatnou částí léčby a do určité míry se s ním můžeme naučit pracovat.

Blízkost partnera občas nestačí

Mnoho lidí se v IVF cestě spoléhá na své partnery, ovšem nezapomínejme na to, že i ti občas zápasí s vlastním návalem emocí (i když možná jinak). Partneři sami často nevědí “co se sebou” a nejsou vyzbrojeni znalostmi ani dostatkem zkušeností, aby vám s vaší horskou dráhou mohli pomoci. A protože psychologové opakovaně upozorňují na to, že páry procházející IVF jsou zranitelnější (a zvyšuje se u nich pravděpodobnost úzkosti či deprese), je někdy na místě vyhledat psychologické poradenství.

Říct si v procesu IVF o pomoc psychologa není hanba

Psychika hraje v IVF léčbě podstatnou roli – mnoho párů však na takovou emoční nálož není vůbec připraveno a potřebují se ve své nové životní situaci “ukotvit”. Práce s emocemi, objasnění situace a plánování konkrétních kroků, to je pak hlavní pracovní náplň poradce, ke kterému páry přicházejÍ. Podstatným tématem “sezení” bývají také pocity viny a osobního selhání, někteří z poradců zase pracují více hlubinně a snaží se odhalit vnitřní psychické konflikty a nevědomé příčiny neplodnosti. Podstatné přitom není zas až tak to, v jakém směru je daný poradce profesionál, ale jaký je jeho vztah s vámi – ten má totiž skutečný léčivý potenciál.

Pečujte o své duševní zdraví nejen kvůli miminku

Rozhodnete-li se odbornou pomoc vyhledat, dávejte pozor na to, komu do péče se svěříte, jelikož ne každý, kdo se za terapeuta vydává, jím skutečně je. Nemá-li daná osoba psychologické vzdělání, měla by mít alespoň akreditovaný psychoterapeutický výcvik. Obvykle se však jedná o kombinaci: absolvent magisterskeho studia psychologie na filozofické fakultě + absolvent terapeutického výcviku, popřípadě psychiatr s terapeutickým výcvikem. Někdy však najdete pomoc také sociálních pracovníků, kteří po absolvování výcviku poskytuji rovněž skvělé poradenství. Ale pozor, nikdy se nesvěřujte do péče člověka, jehož akademicky “background” není k dohledání. Potřebujete-li o psychologické péči více informací, doporučujeme velmi přehledný projekt Nevypusť duši, popřípadě stejně kvalitní zdroj a “první pomoc” s názvem Nepanikař; relevantní informace vám ale určitě poskytnou i lékaři  IVF kliniky, kteří dost často mají již “ověřený” zdroj psychologické pomoci.