Co je to umělé oplodnění (IVF) a jak probíhá?

Když se řekne IVF, pravděpodobně vám na mysli vytane spojení “dítě ze zkumavky”. Vzhledem k raketovému nárůstu neplodnosti se však tato zkratka v průběhu let zbavila nálepky “velké neznámé” a dnes patří k metodě, díky které se každoročně stovkám párů splní jejich velký sen. Co všechno se pod touto zkratkou skrývá a jak vlastně IVF probíhá?

Co je to IVF?

IVF (in vitro fertilisation) označuje spojení vajíčka a spermie mimo tělo ženy, ke kterému dochází “in vitro” v laboratoři. Vajíčka a spermie jsou buď odebrána přímo páru, který se o miminko snaží, avšak v případech, kdy se páru nedaří otěhotnět s použitím vlastních buněk, jsou k umělému oplodnění použita darovaná vajíčka a/nebo darované spermie od vhodných anonymních dárců.

Průběh umělého oplodnění krok za krokem

Než ale k “in vitro” procesu vůbec dojde, čeká vás několik kroků, které je potřeba podstoupit. Úplně na začátek se ale podívejme na ten úplně nejtěžší: Jak poznat, že s vaší plodností není vše OK a po jak dlouhé době “snažení” se na kliniku reprodukční medicíny obrátit? To, že se něco děje, začne většině párů vrtat hlavou po pár pokusech, oficiálně ale za neplodnost považujeme neúspěšné pokusy v délce minimálně jednoho roku, páry starší 35 let by si však měly o pomoc říci již po 6 měsících snažení.

A protože hlavní roli hraje v úspěšnosti IVF věk, doporučujeme léčbu neodkládat a vydat se na cestu, která bude mít celkem 10 důležitých zastávek:

1. Vstupní pohovor na klinice
2. Posouzení reprodukční schopnosti páru (vyšetření muže i ženy)
3. Výběr vhodné metody léčby neplodnosti
4. Doporučení laboratorních metod zvyšujících šanci na úspěšné oplodnění
5. Stimulace
6. Odběr vajíček a spermií
7. Mimotělní oplodnění
8. Kultivace embryí
9. Transfer embrya
10. Pozitivní těhotenský test

Jednotlivé kroky zájemcům detailně přibližujeme zde.

IVF a IUI (inseminace)

Nezapomeňme však upozornit na záměnu dvou důležitých pojmů, která občas způsobuje informační mišmaš: IVF není totéž co inseminace. Zatímco během IVF se vajíčko a spermie k oplodnění umístí do zkumavky a následně dochází ke kultivaci embryí v laboratorním prostředí, inseminací se pouze usnadňuje cesta spermií do dělohy, kam jsou vpravena tenoučkým katetrem. Tímto se zajistí, že se spermie minou prostředí pochvy a děložního čípku a doputují k vajíčku daleko dříve. Inseminace je proto většinou metodou “první volby”, kdy je příčinou neplodnosti horší kvalita spermatu nebo nepravidelná ovulace ženy.

Tento nejjednodušší typ léčby je úplně bezbolestný, dochází k němu v době ovulace a lze jej provést buď v přirozeném cyklu ženy nebo s podporou hormonů. V případě, že nelze využít spermie partnera, vítají velmi často páry možnost spermií od dárců.

Kdo může umělé oplodnění podstoupit?

Léčbu na klinikách asistované reprodukce lze podstoupit za dodržení podmínek, které se vyplatí znát: Za prvé, dle zákona nesmí věk ženy v den embryotransferu přesáhnout věk 48 let + 364 dní. Za druhé, ačkoliv není nutné, aby byl pár sezdaný, bez partnera se neobejdete – umělé oplodnění je považováno za párovou terapii, s níž musí partner opačného pohlaví souhlasit. Lesbickým párům či single ženám tedy asistovanou reprodukci česká legislativa neumožňuje.

Za třetí, stejně tak není možné vybrat si pohlaví miminka. Za čtvrté, darování vajíček i spermií je přísně anonymní, a nakonec za páté, pojišťovna hradí léčbu pacientkám ve věku maximálně 39 let, počet hrazených cyklů přitom záleží na počtu transferovaných embryí (nejvýše se jedná o 4 léčebné cykly).

Úspěch IVF ovlivňuje věk i laboratorní metody

Při výběru centra asistované reprodukce je úspěšnosti IVF léčby hlavním kritériem, podle kterého se mnoho párů rozhoduje. Kromě věku ženy, který hraje v úspěšnosti IVF léčby prim, záleží také na zkušenostech lékařů, technologickém vybavení laboratoří a moderních laboratorních metodách jednotlivých klinik, které zvyšují pravděpodobnosti otěhotnění a donošení zdravého dítěte.

Mezi ty nejpopulárnější patří ICSI, Microfluidic sperm sorting chips, Halosperm, Embryoscope nebo asistovaný hatching. Úspěšnost IVF výrazně zvyšují také opakované transfery zmrazených embryí, která se při prvním cyklu IVF získají a zamrazí, aby se v případě prvního neúspěchu mohla využít. Výrazně vyšší úspěšnost u klientek s opakovaným selháním klasického IVF přináší také dárcovské programy, v nichž jsou použita pouze vajíčka mladých a zdravých dárkyň.

A jaká jsou rizika umělého oplodnění?

Jestli existuje nějaký obor, který se, co do léčby a moderních metod, v posledních desetiletích vyšvihnul na špičku, pak je to právě reprodukční medicína. V dnešní době jsou proto rizika související s IVF minimální – pouze ojediněle zkomplikují léčbu hormony, kdy u tzv . hyperstimulace (OOHS) dochází ke zvětšení vaječníků spojeném s bolestí v podbřišku, ojediněle může dojít k nahromadění tekutiny v dutině břišní. Příznaky však současná medicína umí snižovat, hyperstimulace pak samovolně ustoupí.

Samotné těhotenství po umělém oplodnění se pak neliší od těhotenství klasického a neznamená, že by vám hrozily některá z rizik více než u přirozeného početí. Na jediný rozdíl však zapomenout nesmíme: Při implementaci více embryí je vyšší šance na to, že se na ultrazvuku neukáže jenom jeden raneček štěstí, ale rovnou dva.