Neplodnost a psychika

Neschopnost mít děti prožívají jako stresovou situaci páry na celém světě. Odborná veřejnost termín „neplodnost“, který vyznívá příliš definitivně, někdy nahrazuje spojením „dosavadní nedobrovolná bezdětnost“. Ať už se jí říká jakkoli, jedno je jisté. Léčba neplodnosti představuje obrovskou psychickou zátěž a stres, který během ní partneři zažívají, se lékaři nezdráhají připodobnit stresu pacientů s diagnózou AIDS nebo rakoviny.

Jízda na horské dráze i černá díra

Ženy léčbu neplodnosti často označují jako jízdu na horské dráze, a to zejména kvůli nejistotě, které musí pravidelně čelit. Řada z nich ji vnímá jako sérii krizí a nekončícího stresu. Někdy ji nazývají také černou dírou – míra, jakou přitáhne jejich pozornost a pohltí většinu myšlenek, si tento příměr zaslouží. Proces léčby včetně psychicky i fyzicky náročné hormonální stimulace před asistovanou reprodukcí není jednoduchý.

Nejčastěji se s touto diagnózou léčí ženy ve věku 30–39 let. Dřívější výzkumy naznačují, že u žen, které podstupují léčbu neplodnosti, se stres zvyšuje a dosahuje vrcholu někdy mezi druhým a třetím rokem léčby. Ze všech stran mnohdy slyší: „Nemysli na to. Moc to řešíš. Je to jen v tvé hlavě.“ Často přitom zapomínají, že tyto věty s nedostatkem empatie daleko víc vypovídají o těch, kdo je pronáší, než o jejich přístupu nebo postoji.

Naproti tomu pak stojí jejich vlastní myšlenky: „Co jsem udělal(a) špatně? Proč má dítě ona a já ne? Co když umělé oplodnění zase nevyjde?“ V hlavě nedobrovolně bezdětných se točí stále dokola. Je to pochopitelné. Skrývají v sobě nenaplněnou biologickou potřebu reprodukce i přirozenou touhu po lásce k vlastnímu dítěti.

Vztah mezi stresem a neplodností

Někteří odborníci stres označují jako jednu z velmi pravděpodobných psychogenních příčin neplodnosti, jiní ho považují spíše za spolučinitele než za příčinu.

Hovoříme-li o vztahu mezi stresem a neplodností, je potřeba rozlišovat dva typy stresu. Stres související s léčbou, protože léčba samotná představuje velkou psychickou zátěž, a stres dlouhodobý, který souvisí třeba s náročností zaměstnání, rodinnou situací a podobně.

Možná vás překvapí, že stres spojený s neplodností psychologové často přirovnávají ke stresu, který zažívají pacienti s nádorovým onemocněním. Při nadměrné stresové zátěži proto ženám, pokoušejícím se otěhotnět, doporučují různé meditační techniky, které mohou důsledky stresu zmírnit. Čím dál populárnější jsou rovněž tzv. „mindfulness techniky“, při nichž hraje hlavní roli všímavost a uvědomění. I ty mohou pomoci mírnit negativní pocity, snáze se vyrovnat s těžkou situací a zvýšit tak pravděpodobnost úspěšnosti léčby.

Terapeutický program mysl-tělo

Terapie „mysl-tělo“, o které jste možná už slyšeli, se osvědčila jako úspěšný způsob, jak snížit stres a zvýšit pravděpodobnost otěhotnění. Terapeutický program „mysl-tělo“ (anglicky „mind/body program“) představuje propojení poznávacího, emocionálního a fyziologického přístupu k neplodnosti. V praxi byl poprvé využit v roce 1987, tedy již před 35 lety!

Obvykle se jedná o deset terapeutických sezení pod vedením odborníků na oblast duševního zdraví. Většina sezení je určena výhradně ženám, tři z nich ovšem podstupuje léčený pár společně. Součástí programu jsou také dvě sezení založená na kognitivně behaviorální terapii (CBT), což je forma psychoterapie, která zdůrazňuje roli myšlení v tom, jak se cítíme a co děláme.

Účastníci se například učí zpochybňovat automatické myšlenkové vzorce typu „nikdy nebudu mít dítě“, „za neplodnost můžu já“ nebo „můj partner mě opustí kvůli plodné ženě“. Snaží se tak přeprogramovat mozek a překódovat podvědomí. Negativní myšlenky totiž přímo ovlivňují nejen to, jak se člověk cítí, ale také co dělá a jaké to přináší výsledky. Nové myšlenkové vzorce a přesvědčení, která jsou v souladu s tím, kým skutečně jste nebo chcete být, mohou v dalším vývoji situace jedině pomoci.

Zvládání stresu lze nacvičit

Důležitou součástí terapie je také nácvik relaxačních technik a nácvik zvládání stresu. Nejeden výzkum v minulosti ukázal, že relaxační techniky u pacientů mírní negativní emoce, v případě žen podstupujících léčbu neplodnosti se navíc potvrdilo, že významně snižují míru i rozsah jejich úzkostí.

Konkrétně v rámci terapie „mysl-tělo“ se pacientky každý týden učí jinou techniku včetně progresivní svalové relaxace, hatha jógy, meditace, vizualizace… a samy poté dále praktikují ty, které jim nejvíc vyhovují. Během skupinové terapie jsou účastníci také motivováni ke každodennímu psaní „deníku vděčnosti“. Zní to zajímavě? Tak se nechejte inspirovat!

Odhaduje se, že díky IVF se už narodilo více než 7 milionů dětí na celém světě. 7 milionů! Kromě společného způsobu početí je spojuje ještě jedno. Mají statečné rodiče, kteří svou cestu za početím vlastního potomka přes všechna úskalí i náročnost léčby nevzdali. Podobně jako vy.